Často na tebe myslím,protože ty mi chybíš,
často o tobě sním,častěji než ty si myslíš.
Sním o tom jak jsem s tebou,
sedím vedle tebe a dívám se na tvou duši jemnou.
Až když ty mi chybíš a já nevidím tě,
postupně zjistíš,že ty jsi mé štěstí na světě.
Zjišťuji jak moc mám tě ráda jak moc tě miluji,
už se mi chce spát a já ležím sama na polštáři.
Tvá přítomnost mi chybí,bez tebe zastaví se čas,
mé srdce láskou trpí,chci tě vidět zas.
Nikde nehřeje mě tvá ruka,
poznávám jak silná je láska.
Myslím na tebe každou noc a každý den,
do tebe zamilovaná jsem moc a o tobě sním jen.
Myslím jen na to jak uvidím tě zas,chytnu tě za ruku,
pro mě zastaví se čas a já vyznám ti lásku.
**
Proč?
Já žila v iluzi a naději,
Ale ty si mě nezdravil raděj
.
Byla jsem zaslepená láskou,
A byla jsem jen pouhou ,,sázkou"
Já byla ochotná ti všechno dát,
Ale ty si mě nedokázal milovat.
Spoustu dnů a nocí jsem kvůli tobě probrečela,
Ale pak mi láska uletěla jako včela.
Já jsem žila v naději, ale ty si mi ji vzal,
Teď už mi zbývá jen pouhý žal.
Asi ti dělá dobře, když mi tahle ubližuješ,
Kde to proboha žiješ?
Ty si mi toho tolik nasliboval,
Ale při tom si mě nedokázal milovat
Teď zavři oči,
A já na tebe zapomenout chci, radši...
**
Minulost je historie..
Jsi první na koho myslím,
když ráno vstávám,
a tvoje tvář je ta poslední,
kterou vidím, než jdu snít.
Vzpomenout na někoho jiného,
to už dávno vzdávám.
Kde však sílu mám brát,
tak kde ji jen vzít?
Budoucnost je fantazie..
Jako splynutí dvou barev,
dvou různých barev v jednu.
**
Byla jedna dívka,
co těžký život měla.
Truchlila,
s nikým se nebavila.
Celý den u stolku proseděla.
A kreslila....
Svůj svět,takový jaký chtěla,
neměla ani přátelé,
s kterými by se o svůj dar podělila.
Rodina si myslela,že se zbláznila.
Ale teď....ji netěší ani kresby její,
Něco jí život mění.
Něco jí duši drásá,
Už nepomůže spása.
Její svět se mění v zapomnění,
a to se už nezmění...
**
Sny jsou iluze co motají nám hlavu,
sny jsou myšlenky co ztrácejí se v davu.
Sny jsou zpestření nudného života,
sny jsou jediná naše jistota.
Sny jsou ideály našich životů,
ze snů se skládá celý svět.
Sny jsou mé všechno, ty jsi můj sen,
sen, který znám už nazpaměť.
Sny nám dávají naději,
že jednou štěstí potkáme.
Sny se však brzy ztrácejí,
jdou pryč a už se neznáme.
Sny jsou krásné,
je příjemné snít i lásce.
Sny jsou vzpomínky na štěstí,
které vždy trvá tak krátce.
Ale k čemu je tohle hloupé snění,
když všechny ty příběhy skončí v zapomnění?
Nemá to smysl, ničit si mysl.
Je to souboj přání s realitou,
souboj, ve kterém přání nemá šanci malinkatou....
**